Každoročně se do záchranných stanic dostává mnoho mláďat zcela zbytečně, protože lidé se mylně domnívají, že nalezli osiřelé mládě bez rodičů či ptačí mládě vypadlé z hnízda. V mnoha případech tomu ale tak není a mláďata přicházejí o péči svých rodičů bezdůvodně.

Jak poznáme mládě, které potřebuje pomoc:

Zajíčci

Mláďata zajíců se rodí osrstěná a plně vyvinutá – vidí, slyší a mají zoubky. Příroda je vybavila dokonalým zbarvením, které je skryje před zraky predátorů, a navíc mají určitou dobu po narození i velmi nepatrný pach. Jejich nejlepší obranou je tedy nebýt vidět, a proto i jejich matka u nich tráví co nejméně času, aby k nim predátory nepřilákala. Není tedy nic divného, že u mláděte jeho matka není, krmí ho pouze 1 – 2 × denně, a to většinou pouze v noci.

Proto naleznete-li mládě zajíce, které tiše sedí v trávě, nedotýkejte se ho a co nejdříve od něj odejděte. Pomoc nepotřebuje, není opuštěné. Kdyby bylo, hledalo by svou matku, běhalo by za lidmi či psy a pískalo by.

 

 

Srnčata

Stejně jako mláďata zajíců se rodí plně vyvinutá a osrstěná. I ona mají strategii nebýt vidět, dokud nejsou dost silná na to, aby následovala svou matku. Jejich matka je ponechává také o samotě a krmí je pouze několikrát za den, většinou v době, kdy je největší klid, aby ji nikdo nespatřil a neobjevil tak mládě.

Pokud mládě tiše leží v trávě, znamená to, že není opuštěné ani osiřelé a že je všechno v pořádku. Pokud srnče přijde o svou matku, začne zmateně pobíhat a hlasitě pískat.

Mláďata zajíců a srnčata jsou lidmi často „zachraňována“ zcela zbytečně. Záchranné stanice jim nenahradí plně péči jejich matky, a i když se podaří mládě odchovat, často jej nelze již vypustit zpět do přírody, protože se ochočí. Proto je každé zbytečné „zachránění“ pro mládě tragédií.

 

 

Mláďata šelem, ježků, veverek a plchů

Tato mláďata se rodí nevyvinutá, jsou holá anebo málo osrstěná, po určitou dobu mají zavřené oči a neslyší. Dokud nepovyrostou, jejich matka je ukrývá v hnízdě, noře apod.

Pokud je naleznete mimo tento úkryt a jejich matka není nikde v blízkosti, znamená to většinou, že noru či hnízdo někdo zničil anebo že mládě přišlo o svou matku.

V takové situaci potřebuje mládě rychlou pomoc, neboť je většinou prochladlé, vyhladovělé a hrozí mu útok predátorů. Vezměte, prosíme, mládě domů a přivolejte rychle pomoc záchranné stanice. Nepokoušejte se mládě krmit, nevhodná strava mu může naopak uškodit. Důležité je především, aby mládě bylo v teple.

 

 

Dvě nesamostatná mláďata. Mláďata veverek se osamostatňují až ve věku 3 měsíců, do té doby jsou závislá na matce.

 

Pokud naleznete mládě veverky na zemi, které před vámi neuteče, vezměte jej, prosíme, domů a rychle přivolejte záchrannou stanici.
 

Stejně tak mláďata ježků, která jsou ještě závislá na matce (do hmotnosti 100 g), potřebují, jsou-li nalezena osamocená, rychlou odbornou pomoc.

 

Mláďata pěvců

Mláďata pěvců zhruba po 2 – 3 týdnech od vylíhnutí opouštějí hnízdo a učí se létat už mimo hnízdo. Nějakou dobu jim to trvá a tak můžeme vidět mládě, které pobíhá, poskakuje, ale nelétá. Je to naprosto přirozené a takovéto mládě pomoc nepotřebuje. Jeho rodiče se o něj starají, dokud není zcela samostatné a učí je všemu, co je pro něj důležité.

Pokud by se však jednalo o málo opeřené, nepohyblivé mládě, které je mimo hnízdo, pak takovéto mládě naopak potřebuje rychlou pomoc. Jeho rodiče ho do hnízda vynést neumí a bez lidské pomoci rychle prochladne a vyhladoví. Je také zcela bezbranné proti predátorům, jako jsou psi, kočky či jiné šelmy. Mládě vezměte, prosíme, domů a přivolejte co nejrychleji pomoc záchranné stanice. Pokud se tak přímo nedohodnete s pracovníkem záchranné stanice, mládě nekrmte, umístěte je pouze na teplé a klidné místo.

 

Toto mládě pomoc nepotřebuje. Mládě lejska šedého hnízdo opustilo dobrovolně a ve správný čas – už je opeřené a udrží se na větvičce (pokud by to ještě nedokázalo, jednalo by se o mládě, které z hnízda vypadlo).

 

Mláďata dravců a sov

I ta v určitém věku opouští hnízdo a učí se létat. Jejich první pokusy jsou ještě neobratné, a tak často přistanou na zemi místo na větvi stromu či na parapetu budovy.

Pokud se mládě nalézá na nebezpečném místě, např. na silnici, můžete je přemístit na bezpečnější místo (do vzdálenosti cca 10 m). Ptáci mají špatný čich, a tak jeho rodiče nepoznají, že s mládětem bylo manipulováno a budou ho i nadále krmit.

Pokud je mládě málo opeřené nebo se ještě z větší části nachází v bílém prachovém peří, pak se jedná o mládě, které z hnízda vypadlo. Takovéto mládě potřebuje lidskou pomoc.

 

Nesamostatné mládě poštolky obecné – naleznete-li jej na zemi, volejte, prosíme, záchrannou stanici.

 

Mláďata nekrmivých druhů ptáků (kachny, labutě, husy, bažanti, koroptve…)

Mláďata kachen, hus, labutí, koroptví či bažantů se rodí plně vyvinutá a již brzy po vylíhnutí všude následují své rodiče. Ti je nekrmí, ale ukazují jim, kde hledat potravu, chrání je před nepřízní počasí i před predátory. Bez péče rodičů nemají mláďata šanci přežít.

Pokud naleznete osamělé koroptví či bažantí kuřátko, kachňátko, house či malé labutí mládě, přivolejte, prosíme, pomoc záchranné stanice.

Divoké kachny si také někdy k hnízdění vyberou nevhodné místo, jako je např. balkón či terasa vícepatrového domu. Po vylíhnutí nemají mláďata šanci se odtud dostat k vodě, a tak je potřeba přivolat pomoc záchranné stanice, která zajistí odchyt kachny i mláďat a jejich přemístění k nejbližší vhodné vodní hladině.

Nevhodná pomoc může mláďatům uškodit!

Pokud si nejste jistí, že mládě skutečně potřebuje pomoc, poraďte se nejdříve s pracovníkem záchranné stanice (tel. 773 772 771) a až potom jednejte.

Sezóna mláďat 2014 v Záchranné stanici Lesů hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy