Lesní hospodaření se řídí lesním zákonem, jehož základním principem je pokud možno nesnižovat procentuální podíl lesů v zemi. Lesní zákon také předepisuje např. určitý podíl melioračních dřevin, maximální velikost holiny 1 ha (až na výjimky), nutnost plochu nově zalesnit do 2 let od vytěžení předchozího porostu, do 7 let pak provést tzv. zajištění kultury, kdy už nebude třeba na nově vysazené ploše nahrazovat uhynulé sazenice.

Každý les je také chráněn podle zákona o ochraně přírody a krajiny jako významný krajinný prvek. V praxi to znamená, že zásah do lesního porostu musí být konzultován s příslušným orgánem ochrany přírody, a to zejména proto, aby nedošlo k narušení krajinného rázu. Proto se orgány ochrany přírody přímo zúčastňují zpracování lesního hospodářského plánu.

13 hlavních cílů hospodaření v pražských lesích:

  1. Obnovit a udržet stabilní lesní ekosystémy v daných podmínkách lesů zvláštního určení – lesy příměstské a lesy se zvýšenou rekreační funkcí.
  2. Přeměnou druhové skladby, vhodnou formou hospodaření i dalšími způsoby zvyšovat ekostabilizační a rekreační funkce lesů.
  3. Zvyšovat druhovou diverzitu lesních dřevin a přiblížit se přirozené skladbě lesa, mimo ZCHÚ (zvláště chráněná území) a prvky ÚSES (Územní systém ekologické stability) využívat i introdukované dřeviny s cílem zajistit maximálně pestrou dřevinnou skladbu.
  4. Hospodaření v lesích přizpůsobit dominující rekreační, estetické a ekologické funkci lesů, zejména v oblasti forem hospodaření, při volbě druhové skladby, při výchově porostů apod.
  5. V lesních porostech, které jsou zároveň součástí ZCHÚ, přizpůsobit hospodaření požadavkům a zájmům ochrany přírody.
  6. Diferencovat hospodaření dle stanovištních podmínek, současné dřevinné skladby, zdravotního stavu, postavení porostu v rámci rekreačního využívání lesů atd.
  7. V porostech s vhodnou dřevinnou skladbou využívat přirozenou obnovu u všech geneticky vhodných dřevin s cílem co nejvíce zvýšit podíl přirozené obnovy na celkovém zalesňování.
  8. Převádět druhově a geneticky nevhodné porosty na porosty věkově, prostorově i druhově diferencované.
  9. Rozpracovávat kompaktnější homogenní porosty s důrazem na maloplošné a podrostní formy obnovy (kotlíky, náseky, clonné seče, podsadby).
  10. Hospodaření ve všech hospodářských souborech zaměřit na plnění mimoprodukčních (rekreačních, ekologických, ochranných) i produkčních funkcí lesa.
  11. V ZCHÚ hospodařit v souladu se schválenými plány péče.
  12. Dobu obmýtí a obnovní dobu chápat jako údaj orientační a plánovací. Při plánování a hospodaření v konkrétním porostu postupovat podle vývoje, zdravotního stavu, plnění integrovaných funkcí, postupu obnovy, možností přirozené obnovy, poměru smíšení, druhu dřeviny a genetické hodnoty porostu.
  13. Zastoupení dřevin v obnovním cíli přizpůsobit stanovištním poměrům, fázi a postupu obnovy a přiměřeně také požadavkům racionálního obhospodařování.