Jaké faktory negativně ovlivňují zdravotní stav pražských lesů?

1. Sucho, klimatické změny

Pražské lesy trpí srážkovým deficitem: Na území města ročně spadne pouze kolem 500 mm srážek. V průběhu posledních deseti let také došlo k několika výkyvům způsobeným klimatickými změnami (srážky zejména v průběhu jara, průběh teplot v letních měsících atd.).

2. Imise

Imise velmi významně ovlivňují zdravotní stav porostů a v Praze patří k rozhodujícím faktorům, které přispívají k poškození lesů. Přestože v uplynulých letech výrazně poklesl objem imisí SO2, došlo zároveň i ke značnému nárůstu imisí NOx především z automobilové dopravy. Oxidy dusíku budou pravděpodobně ovlivňovat zdravotní stav lesů stále víc, a to nejen v bezprostřední blízkosti frekventovaných komunikací. Celkově bylo zjištěno poškození imisemi na 632,31 ha, což představuje téměř 30 % plochy všech porostů. Pouze u mladých lesů ve věku do 36 let s převahou listnáčů není prozatím žádné poškození patrné. Prakticky u všech dřevin je možné nepříznivý vliv imisí sledovat – zejména NOx, především v blízkosti komunikací. K plošnému odumírání porostů zatím ale až na výjimky nedochází.

3. Extrémně členitý terén

Velká část pražských lesů se nachází na příkrých a chudých svazích a na nepřístupných místech. To také ovlivňuje hospodaření v lesích.

4. Tracheomykózní onemocnění

Tracheomykózní onemocnění způsobují houby rodu Ophiostoma, které napadají listnáče, zvláště dub. Příčinou je pravděpodobně celkové oslabení stromů vlivem společného působení řady činitelů, z nichž nejdůležitější je dlouhodobé sucho a imise.

5. Další škůdci

Od roku 2000 se u dubu projevuje také zvýšený výskyt václavky. Prakticky v každém roce došlo k poškození dubových porostů obalečem dubovým a píďalkou podzimní, zatím bez rozsáhlejších následků. V případě smrku je v posledních letech problémem lýkožrout (smrkový i lesklý). Stromy napadá také krasec borový či klikoroh borový, ale škody nejsou nijak zásadní.

6. Zvěř

Škody způsobené zvěří (především zimní okus a vytloukání) se pohybují v přijatelném rozsahu. Nové výsadby v exponovaných lokalitách se oplocují.

7. Člověk

Nesmíme zapomínat ani na škody způsobené člověkem, které rozhodně nejsou zanedbatelné. Jedná se zejména o krádeže sazenic ve větším rozsahu, požáry v kulturách i ve starších porostech, poškozování a lámání kultur i mlazin. Zejména v úseku Kunratice (Krčský les) mívají tyto škody plošný charakter.