Katastrální území Liboc
Celková rozloha 86,5 ha
Celková rozloha lesů v majetku HMP cca 70 ha
Nadmořská výška 320 – 370 m n. m.
Porostní mapa Lesnický úsek Šárka

 

Obora Hvězda je nejen lesem a přírodní památkou, ale především národní kulturní památkou. Nejspíš právě proto je oblíbeným místem mnoha Pražanů, i když se nachází poněkud stranou od velkých pražských sídlišť. Jen v roce 2004 ji navštívilo více než půl milionu návštěvníků.

Dominantou obory Hvězda je letohrádek ve tvaru šesticípé hvězdy v západní části. Charakteristické je také členění obory, které zaujme i šířkou hlavních cest. Vysoká ohradní zeď skrývá rozsáhlý les, ale také nový rybník a mnoho přírodních lákadel i zajímavostí z české historie.

Skladba místního smíšeného lesa se velmi blíží přiřozenému složení lesa a les v oboře je útočištěm mnoha vzácných a ohrožených živočichů. Některé staré exempláře dubů, buků a jírovců jsou opravdu unikátní a patří mezi památné stromy.
 

Údržba a správa

V lesoparku se provádějí prořezávky a probírky porostů a výsadby stromků v rámci obnovy lesa. Ve vhodných lokalitách je podporována obnova lesa přirozeným zmlazením. Dále se provádí údržba cest, opravy a instalace rekreačních zařízení, úklid odpadků, sečení luk.

Údržbu parteru před letohrádkem a jeho nejbližšího okolí Lesy hl. m. Prahy neprovádějí.
 

Historie

Obora Hvězda k sobě odnepaměti přitahuje mimořádnou pozornost. Na počátku snad byla pohanským obětištěm, později zde stála nevelká tvrz na hraně svahu nad Litovickým potokem. Vlastní obora byla založena roku 1534 císařem Ferdinandem I. Obora vznikla z lesa Malejov, který Ferdinand I. vykoupil od Břevnovského kláštera. Oboru ohraničuje ohradní zeď, jíž prochází dvě brány, Břevnovská a Libocká.

V roce 1555 vyrostl v oboře stavby letohrádek podle návrhu Ferdinanda Tyrolského. Tento mladší syn Ferdinanda I. působil od roku 1548 v Čechách jako místodržící. Letohrádek byl postaven na půdorysu šesticípé hvězdy, uvnitř ho vyzdobila jemná štukatura. Ve svahu za letohrádkem vznikla terasa s okrasnou zahrádkou.

Od svého vzniku sloužila obora jako královská honitba, ale byla využívána také při slavnostních příležitostech, jako byly korunovace nebo diplomatické návštěvy. Dlouhá a dramatická historie královské obory však v sobě zahrnuje nejen období slávy a lesku, ale také krušná období válek, devastace cizími i vlastními vojsky, loupení, pálení a velkoplošného kácení. K těmto válečným událostem patří i neblahá bitva na Bílé hoře, která vyvrcholila dne 8. 11. 1620 u oborní zdi v místě zvaném Světlička.

V oboře tábořila vojska též za následující třicetileté války i později, když Marie Terezie bojovala o dědictví rakouské. Stav obory byl po roce 1742 velmi špatný, proto bylo třeba ji nově osázet a opravit se musely také cesty. K obnově obory však došlo teprve po roce 1763. Trvala několik desítek let, honitba se sem ale již nevrátila, pouze v části obory vznikla bažantnice a bezprostředně u letohrádku menší zahrada charakteru vlašského libosadu. Letohrádek zpustl a poté, co byl v letech 1785 – 1874 dle pokynu Josefa II. upraven, sloužil jako sklad střelného prachu. V roce 1862 přešla Hvězda do správy zámeckého hejtmanství. Sklad střelného prachu byl vyklizen v roce 1874 a letohrádek se dočkal zrestaurování.

Během první poloviny 19. století byly větší plochy obory opět zalesněny, po roce 1923 byly uvolněny a později i rozšířeny průhledy.

V letech 1986-2000 proběhla rekonstrukce letohrádku Hvězda. V roce 2005 byl v oboře postaven nový rybník Ve Hvězdě.
 


 

Flóra a fauna

Geologickým podkladem lesů jsou bělohorské opuky, které zvětrávají v hlinitopísčité půdy, středně bohaté na živiny. Z dřevin zde převažuje dub, buk a habr. Najdeme zde také lípu, javor, jasan, břízu, modřín, borovici a smrk. Lesní porosty ve Hvězdě bývaly součástí rozsáhlých lesů severozápadního okolí Prahy, které však byly v minulosti několikrát zcela zničeny, zejména při vojenských taženích. Lesy byly později obnoveny výsadbou dubu, buku a habru, ale také nevhodnými jehličnatými dřevinami, například smrkem.

V Oboře Hvězda však stále zůstaly zachovány různé typy porostů, např. černýšová dubohabřina ve východní části, lipová doubrava ve střední části a biková bučina na severozápadním svahu. Keřové a bylinné patro se skládá převážně z nitrofilních druhů, jako je bez černý, ostružiník, kuklík městský a kerblík lesní. Luční porosty jsou kosené a skládají se z běžných druhů.

Nad loukami můžete spatřit motýly, například okáče (Lasiommata maera) nebo motýlka (Fabiola pokornyi), v hojném počtu tu žijí i můry (Dichonia aprilina). Z brouků střevlíkovitých možná zahlédnete Amara brunnea, Abax carinatus, z nosatcovitých Otiorhynchus porcatus, Barypeithes mollicomus a Acalles echinatus. Ve starých ztrouchnivělých stromech byl nalezen i vzácný brouk Eutheia scydmaenoides orientalis. Z plazů zde můžeme spatřit ještěrku obecnou a slepýše křehkého.

V mokřadu, který se nachází nedaleko nového rybníka Ve Hvězdě, žije vzácný měkkýš vrkoč útlý (Vertigo angustior). Mokřad je přirozenou součástí lužního lesa ve Hvězdě a řadí se do území evropsky významných lokalit Natura 2000.

V oboře bylo zaznamenáno hnízdění asi 60 druhů ptáků. Mezi nejhojnější patří pěnkava obecná, drozd zpěvný, kos černý, červenka obecná, pěnice černohlavá, sýkory a budníčci. Hnízdí zde strakapoud velký a žluny. Ze savců se běžně vyskytuje ježek západní, rejsek obecný, netopýři, bělozubka šedá, veverka obecná, zajíc polní, plšík lískový, plch velký a šelmy liška obecná, kuna skalní a lasice kolčava.

 

Rekreace

Žádná oficiální cyklostezka oborou neprochází. Oboru hojně využívají běžci, v zimě zvláště běžkaři.

 

Vstupy do obory

Pražská (Břevnovská) brána: zastávka Vypich – tram č. 15, 22, 25; bus č. 179, 184, 191
Bělohorská brána: zastávka Malý Břevnov – tram č. 22, 25; bus č. 108
Libocká brána: zastávka Petřiny – tram č. 1, 2, 18; bus č. 179