Kdy zvíře potřebuje pomoc?Rádi byste pomohli?SponzořiNový areál

nonstop
telefonní linka
773 772 771

Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy je součástí příspěvkové organizace Lesy hl. m. Prahy a jejím posláním je pomáhat zraněným a jinak handicapovaným volně žijícím živočichům s cílem vrátit je po zotavení zpět do pražské přírody. Ročně stanice přijme více než 3 000 živočichů a je tak nejvytíženější ze všech záchranných stanic v České republice. V roce 2015 přijala celkem 3 036 živočichů, v roce 2016 dokonce 3 707 živočichů. Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy je součástí Národní sítě záchranných stanic České republiky, která sdružuje záchranné stanice v Česku a garantuje vysokou odbornou úroveň péče o volně žijící živočichy.

Organizace Lesy hl. m. Prahy je držitelem povolení Ministerstva životního prostředí k provozo-vání záchranné stanice na území hl. m. Prahy. Záchrannou stanici pro hlavní město provozuje od roku 2012.

Stanice sídlí v pražských Jinonicích, funguje 365 dní v roce a její pracovníci se dvěma zásahovými vozidly několikrát denně vyjíždějí k případům zraněných živočichů po celé Praze. Stanice provozuje pohotovostní nonstop linku 773 772 771, která slouží jako ohlašovna, kde mohou lidé oznámit nález zraněného či jinak handicapovaného živočicha, a zároveň jako telefonická poradna pro veřejnost v otázkách týkajících se volně žijících živočichů a jejich záchrany. Díky telefonickým konzultacím, které pracovníci záchranné stanice poskytují, se leckdy podaří zabránit zbytečným zásahům a odchytům zvířat.

Stanice je součástí střediska Ekologická výchova Lesů hl. m. Prahy a zapojuje se do environmentálně zaměřených programů a aktivit, které středisko pro Pražany celoročně připravuje. Pracovníci stanice se tak veřejnosti snaží přibližovat život volně žijících živočichů, problematiku jejich ochrany i náležitosti péče o volně žijící živočichy.

Komu záchranná stanice slouží

Záchranná stanice může přijímat všechny druhy volně žijících živočichů kromě rysa, medvěda a vlka. Našimi nejčastějšími zvířecími pacienty bývají ježci, poštolky, labutě, kachny, netopýři, rorýsi, zajíci a kosi. Asi 20 % pacientů patří mezi zvláště chráněné živočichy. Záchranná stanice hl. m. Prahy již v minulosti ošetřovala například vydru říční, sovu pálenou, křečka polního, ledňáčka říčního, sokola stěhovavého, dudka chocholatého, bobra evropského nebo dvacítku sotva několik dní starých mláďat ohroženého plcha velkého.

Většina příjmů živočichů má společný důvod – člověka a jeho civilizaci. Zranění živočichům často způsobují lidé a jejich činnost, proto se snažíme těmto živočichům pomáhat a zmírňovat tak tlak civilizace na přírodu.

Velkou část pacientů záchranné stanice tvoří opuštěná a nesamostatná mláďata, která přišla o matku či o hnízdo a bez lidské pomoci by nepřežila. Ne všechna mláďata, která lidé naleznou, však skutečně lidskou pozornost potřebují, proto je vždy na místě nejprve telefonická konzultace se záchrannou stanicí (základní tipy, jak poznat, kdy zvíře potřebuje pomoc a kdy mu lidská ruka spíše uškodí).

Aktuální informace o našich pacientech najdete na na facebookové stránce záchranné stanice.

Videa ze záchranné stanice

Detašovaná pracoviště záchranné stanice: zookoutky

Uzdravená a zotavená zvířata se po rekonvalescenci ve stanici vrací zpátky do volné přírody. Někteří trvale postižení živočichové, jejichž handicap jim návrat do přírody znemožňuje, nalézají svůj nový domov v lesních zookoutcích, které Lesy hl. m. Prahy v pražských lesích provozují a kde si mohou Pražané živočichy zblízka prohlédnout. Další pomáhají pražským lesníkům ve vzdělávacích aktivitách pro děti a veřejnost.

Volně přístupný lesní zookoutek najdete například u hájovny v Malé Chuchli, v Hostivaři či v Kunratickém lese. Zázemí zookoutku v Malé Chuchli využíváme pro organizování ekologickovýchovných programů pro školy a víkendových akcí pro veřejnost.