Když naši předkové zakládali města a vesnice poblíž řek a potoků, moc dobře si uvědomovali, že voda je základem života. Voda hrála významnou roli ve všech oblastech lidské činnosti, přesto zůstávala dlouhou dobu přirozenou součástí krajiny.

V průběhu let se však pohled na vodu v krajině velmi měnil. Ve městech dob minulých se na vodní toky pohlíželo spíše jako na překážku při budování infrastruktury. Voda byla navíc považována za neovladatelný a nebezpečný živel, který je potřeba z města co nejrychleji odvést, nejlépe pod povrchem. Tyto názory měly za následek rozsáhlé zatrubňování, nesmyslné zkapacitňování a monstrózní opevňování přirozených koryt. Vlivem rozsáhlé výstavby podzemních sítí docházelo na straně druhé také k oddrénování pramenišť potoků a rybníků a jejich následnému pozvolnému vysychání a mnohdy i zániku. Takovýchto negativních příkladů je v Praze hned několik – Bohnický potok, Čimický potok, horní tok Stodůleckého potoka, Čimický rybník a další.

Současný pohled na vodní toky a rybníky v Praze je však již poněkud jiný. Voda je chápána jako nedílná součást města a městské zeleně.

S tímto názorem se ztotožňují i snahy současného správce vodních toků a nádrží v Praze otevřít koryta zatrubněných potoků a revitalizovat je. Těmto aktivitám je věnován projekt Potoky pro život, který byl zahájen již v roce 2005.

Na území hl. m. Prahy se nachází velké množství lokalit, které můžeme v prostředí velkoměsta považovat za skutečné poklady. Ať už jsou to staré pražské parky, historické rybníky, nebo řada pražských vodních toků, které často bývají součástí zvláště chráněných území či přírodních parků a zasluhují si naši péči a ochranu.

Územím Prahy protéká 99 potoků, což činí celkem téměř 374 km toků. Lesy hl. m. Prahy spravují přibližně 230 kilometrů vodních toků v Praze.

 

 

Nejvýznamnější pražské potoky

Botič

Botič je (kromě Berounky) největším pražským přítokem Vltavy. Pramení jihovýchodně od Prahy, blízko obce Čenětice. Ve střední části, pod Hostivařskou přehradou, má Botič podobu přirozeně meandrujícího toku s řadou tůní. Toto území, kde žijí chráněné a ohrožené druhy ptactva a společenstvo vodních živočichů, bylo vyhlášeno jako přírodní památka Meandry Botiče. Více »

 


Dalejský potok

Dalejský potok pramení pod obcí Chrášťany a do Vltavy se vlévá v Praze 5, v Hlubočepích. Dalejský potok je spolu s přilehlým povodím od Hlubočep až po Řeporyje chráněnou přírodní rezervací  Prokopské údolí. Více »

 

Drahaňský potok

Drahaňský potok pramení v obci Dolní Chabry. Celková délka toku je 4 km, plocha toku má celkovou výměru 6,593 km2 a je pravobřežním přítokem Vltavy. Průměrný sklon povodí činí 21,2 %. Více »

 

Kunratický potok

Kunratický potok pramení jižně za hranicemi Prahy a do Vltavy se vlévá v Braníku, před Barrandovským mostem. Ve své střední části potok protéká Kunratickým lesem. Toto území, kde se zachovala původní rostlinná i živočišná společenstva, bylo vyhlášeno přírodní památkou – známe ji jako Údolí Kunratického potoka. Více »

 

Litovicko-Šárecký potok

Litovicko-Šárecký potok pramení u obce Chýně, v západní části Středočeského kraje. Velká část toku protéká Šáreckým údolím, kde se vodní tok zařezává do tvrdých buližníkových hornin, do nichž vyrývá kaňonovité údolí a vytváří tak výjimečnou sérii kouzelných scenerií. Více »

 

Motolský potok

Motolský potok pramení v katastru Praha – Stodůlky a do Vltavy se vlévá u Palackého mostu. Mezi hlavní přítoky Motolského potoka patří Větvený potok a potok Cibulka. V roce 2005 byla provedena revitalizace prameniště Motolského potoka. Více »

 

Rokytka

Název říčky vznikl od slova „rokyta“, což je staroslovanské pojmenování pro vrbu. Vrby Rokytku skutečně dodnes bohatě lemují. Rokytka pramení jihovýchodně od města Říčany, poblíž obce Tehovec. Více »