Ekologická výchova

Stromokvíz

Máte dojem, že se ve stromech vyznáte a na každou záludnou otázku týkající se našich dřevin byste znali odpověď? Otestujte se! Vyzkoušejte si náš kvíz a zjistěte, kolik toho o stromech doopravdy víte a jestli vás přece jen ještě nedokážou něčím překvapit. 😉 Nezapomeňte se nám pochlubit s výsledkem. Stromokvíz můžete sdílet a doporučit také vašim přátelům prostřednictvím Facebooku a dalších sociálních sítí.

Stromokvíz má 20 otázek a z nabízených odpovědí je vždy alespoň jedna správná.

Jdeme na to!

0%

Který strom u nás roste nejrychleji?

Správně! Špatně!

Odpověď není úplně jednoduchá, kromě druhu dřeviny velmi záleží i na konkrétních stanovištních podmínkách. Obecně se ale uvádí, že mezi naše nejrychleji rostoucí dřeviny patří olše lepkavá. První rok roste docela pomalu, ale pak se rozjede a v 10 letech má již 4 metry. Oproti tomu takový 10letý tis má pouhých cca 70 cm. Olše lepkavá je krátkověká dřevina, která nejraději roste na mokrých, živných a dostatečně provzdušněných půdách. Proto ji nejčastěji potkáme podél vodních toků, u slepých ramen řek a kolem rybníků. Těmto stanovištím je dokonale přizpůsobena: Dokáže tvořit vzdušné chůdovité kořeny a na drobných postranních kořenech má navíc speciální hlízky s bakteriemi, které jí umožňují přijímat vzdušný dusík a obohacovat tak půdu o dusíkaté látky. Podobnou schopnost mají i bobovité rostliny, které se vysévají na polích mimo jiné právě proto, aby půdu obohatily dusíkem.

Kdo nebo co je to drnák?

Správně! Špatně!

Drnák je lidový název pro dub zimní. Podle jazykovědců souvisí označení drnák s tvarem kmene, který dub zimní mívá na mělkých či skalnatých a vysychavých podkladech. Kmen je zde často “svalcovitý”, plný všelijakých nerovností a boulí, tedy "drnatý". Dub zimní patří do čeledi bukovitých a spolu s dubem letním patří mezi nejvýznamnější listnaté dřeviny střední Evropy. Je to světlomilná dřevina, která roste i na chudých a mělkých půdách. Může dosáhnout stáří až několika set let. Dubové dřevo se využívá ve stavebnictví, na výrobu dýh, pražců, nábytku či sudů. Dubové dřevo i kůra obsahují velké množství tříslovin, proto se používají ve farmacii i v lidovém léčitelství. Dříve se používaly také k vydělávání kůží nebo v barvířství.

Který je nejvyšší strom v České republice?

Unsplash
Správně! Špatně!

Nejvyšším stromem v České republice je douglaska tisolistá s výškou 64,1 metru. Roste nedaleko obce Vlastiboř ve svazích nad řekou Kamenicí na Železnobrodsku. V roce 2014 ji stromolezci přeměřili pásmem od špičky koruny až po patu kmene a upřesnili tak předchozí měření laserovým výškoměrem. Výška stromu je srovnatelná s výškou panelového domu o 21 patrech. Douglaska tisolistá je jehličnan pocházející ze Severní Ameriky. V Evropě se začala pěstovat v roce 1827 ze semen přivezených Skotem Davidem Douglasem. Patří mezi nejvyšší jehličnany na světě. Ve své domovině dorůstá výšky kolem 100 metrů a průměru 5 metrů. Běžně se dožívá 500 let a jsou známy i případy jedinců starých více než 1000 let. V našich podmínkách dorůstá do výšky “pouze” kolem 60 metrů.

Které listnaté a které jehličnaté stromy mají nejmenší semínka?

Správně! Špatně!

Mezi listnáči má nejmenší semínka bříza bělokorá - do 1 kg se vejde 6 600 000 březových semínek. Mezi jehličnany je to modřín opadavý - do 1 kg se vejde 222 0000 semínek modřínu. Semena břízy i modřínu jsou lehounká, opatřená křidélky, a tak se snadno rozšiřují větrem.

Mezi naše velmi jedovaté dřeviny patří tis červený. Co NENÍ na této dřevině prudce jedovaté?

Pixabay
Správně! Špatně!

Tis červený je celý prudce jedovatý, kůra, jehličí i semena obsahují jedovatý alkaloid taxin. Tento jed se v trávicí soustavě velmi rychle vstřebává a způsobuje náhlou otravu. Za smrtelnou dávku se považuje již 50 gramů jehličí. Jed není obsažen pouze v červeném obalu (míšku) kolem semínka. Tis je stálezelený stínomilný jehličnatý strom, který roste velmi pomalu. Jeho dřevo je velice pružné a dříve se proto používalo například k výrobě luků. Oblíbené bylo také u řezbářů.

Na jaře venku v blízkosti stromů běžně narazíte na létající chomáče bílé “vaty”. Co je to?

Pixabay
Správně! Špatně!

Mezi bílými chuchvalci najdete drobounká seminka topolů. Semínko se díky bílému chmýří, které ho obklopuje, výborně udrží ve vzduchu a větrem se dostává daleko od mateřského stromu. Topol černý je rychlerostoucí dřevina. Vyskytuje se v nižších polohách, nejčastěji v blízkosti vodních toků. Dříve jeho listy sloužily jako krmení pro dobytek a z pupenů se lisoval olej. V krajině i ve městě můžete často potkat i další druhy topolů, například topol bílý či topol osiku.

Na co se používá březová kůra?

Pixabay

Tato otázka má více než jednu správnou odpověď.

Správně! Špatně!

Všechny odpovědi jsou správné. Březová kůra dobře hoří i vlhká, proto se s ní výborně rozdělává oheň za deště či vlhka. Indiáni ji používali na výrobu kánoí, v minulosti sloužila i místo papíru. V severských zemích se z ní dokonce vyráběly misky.

Proč příroda vytvořila stromy?

Správně! Špatně!

V průběhu evoluce se u některých rostlin vyvinula schopnost vytvářet pevnější pletiva (dřevo). To jim umožnilo dosáhnout vyššího vzrůstu. Rozvětvením silného kmene do bohaté koruny zefektivnily i zachycování světelné energie.

Na co se v dobách nouze používaly žaludy (plody dubů)?

Tato otázka má více než jednu správnou odpověď.

Správně! Špatně!

V dobách nouze se z žaludů pražila náhražka kávy nebo mlela mouka, ze které se pekly placky a chléb. Žaludy dokázali ocenit již staří Slované, kteří znali a využívali i jejich vlastnosti prospěšné pro lidské zdraví - plody dubu přispívaly například k lepšímu trávení. Žaludy bývaly součástí jídelníčku, ze žaludové mouky se dlouho pekl chléb. Lidé si však postupně uvědomili, že je pro ně praktičtější a jednodušší vysít obilí. K žaludům se pak vraceli hlavně v dobách nouze, kdy hrozil hlad nebo byla válka. Pokud bylo obilné mouky zrovna dost, krmili žaludy dobytek.

Říká se, že do buku blesk nikdy neuhodí. Víte proč?

Pexels
Správně! Špatně!

Buk byl odpradávna považován za strom ochrany. Blesky nepřitahuje, protože má kořeny položené mělce u povrchu země. Naopak takový dub s rozvětveným kořenovým systémem, který proniká hluboko do země a zasahuje až do spodních vod, funguje v podstatě jako přirozený hromosvod.

Z našich dřevin má nejtvrdší dřevo...?

Pixabay
Správně! Špatně!

Z našich dřevin má nejtvrdší dřevo habr. V tomto ohledu se s ním může srovnávat jen dřevo akátu či javoru babyky. Vyrábí se z něj nejrůznější nástroje, například hoblíky, násady či topůrka nebo součástky do hudebních nástrojů, jako jsou kladívka do klavíru. Habr obecný je listnatý strom dorůstající do výšky asi 25 metrů. Roste v hájích a smíšených lesích nižších poloh. Dobře snáší seřezávání, proto se z habrů často tvoří živé ploty.

Co jsou to jasánky?

Tato otázka má více než jednu správnou odpověď.

Správně! Špatně!

Jasánky se říkávalo lyžím vyrobeným z jasanového dřeva, které je pevné, pružné a houževnaté. Dřevo se používá i k výrobě parket, dýh či sportovního nářadí. Také se tak označují malé semenáčky jasanu ztepilého.

Říká se: Třese se jako osika. Jak toto přirovnání vzniklo?

Pixabay
Správně! Špatně!

Osikové listy mají dlouhé, štíhlé a nápadně zploštělé řapíky, proto se i v mírném vánku neustále třepotají. Topol osika je krátkověký druh a patří k takzvaným pionýrským dřevinám. To jsou dřeviny, které na své stanoviště nemají velké nároky a jejich semena dokážou vyklíčit na sice volných, ale ne právě perspektivních plochách jako první. Do stejné skupiny patří například také bříza. Osikové dřevo se používá na výrobu zápalek, buničiny a nejrůznějších obalů. Z kůry se dříve vyráběl dehet.

Kdo nebo co je to křemelák?

Správně! Špatně!

Jedná se o lidový název pro dub letní. Uvádí se, že toto označení má souvislost s vlastnostmi dubového dřeva, které je tvrdé jako křemen. Dub letní je světlomilná dřevina, ještě náročnější na světlo než dub zimní. Podle nároků na vláhu lze rozlišit dva ekotypy dubu. Prvním z nich je běžně rozšířený ekotyp lužních lesů s dostatkem vody, který snáší i jarní záplavy. Druhý ekotyp se vyznačuje schopností růst na mělkých a v létě silně vysychavých půdách. Ten najdeme v lesostepních lokalitách. Dub letní patří k našim nejmohutnějším dřevinám. Dubové dřevo má mnohostranné využití (stavebnictví, dýhy, pražce, nábytek, parkety, sudy) a vydrží i pod vodou. Jeho plody - žaludy - byly dříve hojně využívány jako krmivo pro vepře.

Jedlovou šišku pod jedlí jen tak nenajdeme. Čím to je?

Pixabay
Správně! Špatně!

Jedlové šišky se po dozrání ještě na stromě rozpadají a na zem se tak v jednom kuse vůbec nedostanou. V tom se liší například od vzhledově podobných smrkových šišek, kterými bývá zem pod stromy doslova pokryta.

Určitě už jste někdy narazili na zvláštní kuličky rostoucí na listech dubu. Co to je?

Správně! Špatně!

Lidově se jim říká duběnky, odborníci používají výraz hálka. Jsou dílem žlabatek, blanokřídlého hmyzu. Uvnitř je komůrka, ve které probíhá proměna larvy ve vosičku.

Kdo nebo co jsou to břek a muk?

Správně! Špatně!

Jedná se o dva různé druhy jeřábu. Jeřáb muk přirozeně roste v teplých pahorkatinách. Jeho plody jsou oblíbenou potravou ptáků. Má zajímavé dekorativní listy, proto se často vysazuje na zahradách. Jeho název má souvislost se staročeským pojmenováním jeho plodů, kterým se říkalo mukyně a které vypadají jako posypané moukou. Jeřáb břek je středně velký strom, který roste na teplých stanovištích, často ve společnosti dubu. Z jeho mladých větviček se dříve získávalo žluté barvivo.

Proč modřín na podzim shazuje jehličí?

Unsplash
Správně! Špatně!

Díky opadu jehlic před zimou modřín výrazně omezí odpařování vody, která je pro jeho kořeny v zimě těžko dostupná, neboť půda je zmrzlá. Díky tomu může odolávat i extrémním dlouhodobým mrazům a růst i ve velmi chladných oblastech, například v sibiřské tajze. Chová se tedy podobně jako listnaté stromy, které na podzim shazují listy. Modřín opadavý je výrazně světlomilná, rychlerostoucí dřevina hor a nižších poloh střední Evropy. Jeho dřevo se používá ve stavebnictví i v nábytkářství.

K čemu stromu slouží kmen?

Tato otázka má více než jednu správnou odpověď.

Správně! Špatně!

Kmen poskytuje stromu oporu, aby mohl růst do výšky a využít maximum slunečního záření. Je to ale také potrubní systém, kterým se rozvádí živiny a přivádí voda.

Proč se Den stromů slaví v Česku právě na podzim?

Pixabay
Správně! Špatně!

Den stromů se v Čechách poprvé masově slavil na popud Svazu spolků okrašlovacích počátkem dubna roku 1906. Tradici však brzy přerušily války a období komunistického režimu. Obnovena byla až v roce 2000. S nápadem na obnovu této tradice v ČR přišli bývalý ředitel Botanické zahrady Univerzity Karlovy a známý popularizátor stromů Václav Větvička a dřevosochař Martin Patřičný. Datum první oslavy svátku stromů bylo stanoveno na 20. října 2000, protože v mnoha lokalitách České republiky jde o vhodný termín pro sázení stromů a podzim je také časem, kdy jsou stromy asi nejkrásnější a hrají všemi barvami. Den stromů se nyní slaví 20. října nejen v České republice, ale i v Polsku a na Slovensku.

Stromokvíz
Nic moc...
Ve znalostech o stromech máte vážně velké mezery. Nenechte se tím ale zdeptat. 🙂 Dorazte na některou z našich exkurzí za stromy, které v říjnu pořádáme při příležitosti mezinárodního Dne stromů, nebo na Den stromů ve Stromovce, který pro vás připravujeme na 18. 10. 2019, a hned toho o stromech budete vědět víc.
Slušné.
Vůbec to není špatné. Je vidět, že nějaké informace a vědomosti o stromech v hlavě máte. 🙂 Aby jich bylo ještě víc, dorazte na některou z našich exkurzí za stromy, které v říjnu pořádáme při příležitosti mezinárodního Dne stromů, nebo na Den stromů ve Stromovce, který pro vás připravujeme na 18. 10. 2019.
Vynikající!
Ve stromech se vyznáte jako málokdo. Spoustu toho o nich víte a opravdu jim rozumíte. Proto určitě nezapomenete ani na jejich svátek, který se v Česku slaví 20. října. Přijďte jej oslavit spolu s námi na některou z exkurzí za stromy, které při příležitosti mezinárodního Dne stromů pořádáme, nebo na Den stromů ve Stromovce, který pro vás připravujeme na 18. 10. 2019.

Share your Results:

Použité zdroje:

ALLEN, Durward Leon, a kol. ABC přírody: svět v otázkách a odpovědích. Praha: Reader’s Digest Výběr, 1997.
ANDĚRA, Miloš. Encyklopedie naší přírody. Praha: Slovart, 2000.
HRUŠKOVÁ, Marie. Kult stromů v zemích Koruny české. Praha: Abonent ND, 2005.
ÚRADNÍČEK, Luboš. Dřeviny České republiky. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2009.
Pojďme na to od lesa: příručka ekologické výchovy a lesní pedagogiky. Vimperk: Správa NP Šumava, 2015.

Blanokřídlí v Praze [online]. Hana Kříženecká, 2016 [cit. 2019-09-24]. Dostupné z: http://www.blanokridlivpraze.cz/
BOTANY.cz [online]. Ladislav Hoskovec, 2007 [cit. 2019-09-24]. Dostupné z: https://botany.cz/cs/
Dendrologie online [online]. Petr Horáček, 2006 [cit. 2019-09-24]. Dostupné z: http://databaze.dendrologie.cz/
Jehličnany, listnaté dřeviny. Fakulta lesnická a environmentální, Česká zemědělská univerzita v Praze [online]. FLE ČZU, 2006 [cit. 2019-09-24]. Dostupné z: http://r.fld.czu.cz/vyzkum/semena/index.html
Pražské stromy [online]. Aleš Rudl, 2016 [cit. 2019-09-24]. Dostupné z: http://www.prazskestromy.cz/

Fotografie: Pixabay.com, Unsplash.com, Pexels.com, archiv Lesů hl. m. Prahy