Koronavirová pandemie má v Praze i některé nečekané oběti. Nejsou to lidé, nýbrž mláďata volně žijících živočichů. Virus jako takový je sice naštěstí nepostihuje, trpí však důsledky, které plynou z opatření zavedených pro občany. Pod tíhou řady omezujících pravidel se Pražané ve větším počtu než obvykle vydávají do přírody, aby si v zeleni alespoň na chvíli odpočinuli. Při tom však mohou velice snadno vyrušit volně žijící živočichy, kteří se právě teď starají o mláďata. S větším množstvím lidí v přírodě přibyl také počet mláďat, která se do naší Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy dostala poté, co byla nalezena zdánlivě opuštěná pod stromy nebo v trávě. Letos na jaře jsme přijali o 26 % těchto mláďat více než za stejné období v loňském roce. Naše stanice v tuto chvíli pečuje o 170 mláďat. Jsou mezi nimi hlavně veverčátka, kachňata, zajíčci, kosi a malé hrdličky.

veverka

Pražská příroda a její obyvatelé jsou sice na větší rozruch a návštěvnost zvyklí, přesto i oni letos zažívají velice stresující období. K nedostatku vody v krajině se přidává i všudypřítomné ohrožení v podobě velkého množství návštěvníků a většího počtu volně pobíhajících psů. A to právě v období hnízdění, kdy zvířata potřebují nejvíce klidu a soukromí. Toho se jim bohužel nedostává. A tak se může snadno stát, že se rodiče a mláďata nedobrovolně rozdělí. Přesně to se stalo i většině z 51 veverčátek, o která se nyní staráme. Mladé veverky totiž ve věku 6 týdnů opouštějí hnízdo a začínají zkoumat svět kolem. A jak to u mláďat všeho druhu bývá, občas neodhadnou své schopnosti nebo jsou nemotorná. Proto někdy mladé veverky ze stromu spadnou. V tu chvíli svému potomku obvykle pomůže matka a navede jej zpět do koruny stromu. Pokud se však kolem nachází lidé, matka se k mláděti neodváží. To pak zůstane osamocené dole v trávě a hrozí mu, že zahyne nebo jej uloví predátor.

Kromě veverek se k nám dostalo také velké množství mláďat zajíců (72). Zajíčci patří mezi nejčastěji zbytečně zachraňovaná mláďata. Zaječí matka totiž své potomky přes den odkládá na bezpečné místo do trávy a nechává je o samotě, aby k nim nepřilákala predátory. Pravidelně se k nim však vrací, aby je nakrmila. Činí tak obvykle v noci, takže po většinu dne jsou tedy mláďata sama. Když na ně lidé narazí, často je seberou a odnesou do záchranné stanice, protože nikde nevidí jejich matku a domnívají se, že mláďata potřebují pomoc. Zbytečně je tak stresují a odebírají matkám.

Nebezpečí pro mláďata i dospělá zvířata představují také volně pobíhající psi. Ačkoliv za vašeho chlupatého kamaráda dáte ruku do ohně, pořád je to šelma s loveckými pudy. A pokud víte, že svého psa nemáte stoprocentně pod kontrolou, mějte jej na vodítku. Jen od začátku roku jsme přijali 17 pokousaných živočichů. To, co se vám může zdát jako nevinná hra, je pro malého ježka, zajíce nebo srnče boj o život.

Sezóna mláďat však teprve začíná. Víme, že nás čekají stovky až tisíce zraněných či handicapovaných mláďat, jejichž život bude záviset na naší péči. S jejich záchranou nám ovšem můžete pomoci i vy. Buďte v přírodě opatrní a ohleduplní. Dopřejte zvířatům klid, protože právě ona jsou v lesích, na loukách i v parcích doma, zatímco my lidé tam chodíme jen na návštěvu. A než ze země seberete jakékoliv mládě, vždy nejdříve zavolejte na naši pohotovostní linku, která je vám k dispozici 24 hodin denně. Naši odborníci vám ochotně poradí a bude-li to potřeba, pro zvíře přijedou. Naše telefonní číslo je 773 772 771.

Pomoci nám ovšem můžete také finančně nebo materiálně. Péče o naše pacienty je velice nákladná a jejich počty každým rokem stoupají. Budeme vděční za každý příspěvek na účet 1927728309/0800 (konstantní symbol 0379, variabilní symbol 61). Více informací o možnostech a způsobech pomoci najdete v sekci Rádi byste pomohli? Děkujeme za jakoukoli pomoc a podporu.

Protože víme, že je někdy obtížné rozeznat, kdy mládě potřebuje pomoc, připravili jsme pro vás jednoduché schéma, které vám napoví, jak se máte zachovat, až v přírodě nějaké mládě potkáte.

ptaci
savci